Okolí Prášil
Alžbětín: osada pojmenovaná po Alžbětě z Hafenbrädlu, produkující v letech 1744 - 1889 zrcadlové sklo.
Annín: v 18. století zde vznikla proslulá sklárna, dnes je zde brusírna olovnatého křišťálu.
Antýgl: rekreační středisko v údolí řeky Vydry. První zprávy jsou z doby krátce po roce 1500. V 2. polovině 16. stol. zde bývala huť na výrobu dutého skla. Místo bylo pojmenováno podle německého výrazu pro sklárnu o jedné vaně v nářečí (ein Tiegel - an Tigel).
Bayerisch Eisenstein (Bavorská Ruda) - SRN: oblíbené letovisko, klimatické lázně a středisko zimních sportů u hranice s Českou republikou.
Čeňkova pila: na počátku 19. století zde vznikla pila, kterou postavil na soutoku Křemelné a Vydry pražský obchodník s dřívím Čeněk Bubeníček.
Debrník: zámeček postaven r. 1779 pro Alžbětu z Hafenbrädlu.
Dlouhá Ves: zámek ze 17. století, barokní sýpka z roku 1718. Typická ulicová zástavba domků pro dělníky z první poloviny 19. století.
Gerlova huť: bývalá sklářská huť založená 1693 a pojmenovaná po zakladateli.
Großer Arber (Velký Javor) - SRN: nejvyšší hora Šumavy (1457 m n. m.).
Hartmanice: horské městečko na svahu hory Hamižné. Původní osada vznikla na zemské stezce vedoucí z Bavorska do Čech v místech, kde se vybíralo clo. Od 14. století tu probíhala těžba zlata.
Javorná: Po dobu trvání králováckých rychet nejvíce sedláků z Javorné bylo zvoleno vrchním rychtářem Královského hvozdu, kostel sv. Anny (1721) s dvěma věžemi v průčelí, krytými šindelem.
Kašperk: gotický hrad postaven jako vojenský, k ochraně stezky, při níž se těžilo zlato. Bylo to po roce 1356 císařem Karlem IV. Dnes zřícenina.
Kašperské Hory: město vzniklé jako hornická osada v 13. století. Od roku 1584 královské horní město. Ve městě muzeum Šumavy zaměřené na sklářství, hornictví a přírodu.
Kepelské mokřady: přírodní rezervace (68 ha) s výskytem orchidejovitých rostlin a čolka horského.
Královský hvozd: tímto názvem byl od 14. století označován ochranný územní pás podél jz. hranic Čech a tvořil oblast zabraňující vpádu nepřátel. Natrvalo připojil toto území k Čechám Přemysl Otakar II. roku 1273 a od této doby se Královský hvozd dostával jakožto majetek panovníkův ve formě zástav v držení nejbohatších šlechtických rodů. Královskému hvozdu dominují vrcholy: Jezerní stěna (1343 m n. m.), Svaroh (1334 m n. m.), Kokrháč (1230 m n. m.) a Ostrý (1292 m n. m.).
Laka: jezero ledovcového původu.
Pamferova huť: skelná huť vyrábějící v letech 1783 - 1893 solinové sklo.
Pancíř: vrch s rozhlednou (1214 m n. m.).
Prášilské jezero: ledovcové jezero.
Rejštejn: ve 13. století to byla rýžovnická osada, později se zlatými doly. Od roku 1584 královské horní město. V 17. století sklářství zachránilo město před úpadkem způsobeného skončením těžby.
Srní: původně dřevařská osada z počátku 18. století se později stala rozsáhlou farní obcí.
Sušice: město na řece Otavě, založené původně jako osada při rýžování zlata kolem roku 790. Od roku 1273 patřilo město českému králi Přemyslu Otakaru II. V 19. století v zavedena výroba zápalek (nejstarší v Čechách) zdejším rodákem Vojtěchem Scheinostem.
Svatobor: vrch ve Svatoborské vrchovině. Je výraznou dominantou širokého okolí, s dvěma věžemi.
Velhartice: hrad založen při říčce Ostružné počátkem 14. stol. - sídlo pánů z Velhartic, hlavní palác je spojen s hranolovou věží mohutným mostem, část zříceniny je přístupná. V podhradí je městečko založeno rýžovníky zlata, kostel Nanebevzetí Panny Marie - románská stavba z r. 1240.
Vchynicko-tetovský plavební kanál: umělý vodní tok o délce 14,4 km.
Železná Ruda: nejnavštěvovanější šumavské středisko.