Královský hvozd na Šumavě

Královský hvozd - pod tímto názvem je již od roku 1273, kdy natrvalo tuto oblast připojil k Čechám král Přemysl Otakar II., označován územní pás podél jihozápadní hranice Čech, který tvořil přirozenou, pralesem porostlou hranici zabraňující vpádu nepřátel do země. Od té doby byl hvozd dáván panovníkem do zástavy různým šlechtickým rodům. Pro potřeby obrany a územního spravování vznikla jakási správní centra - Královské rychty. Byly to Svatá Kateřina, Hamry, Hojsova Stráž, Zejbiš, Kochánov, Zhůří pod Javornou, Stodůlky a Stachy.

Panel Národního parku Od vrcholu hory Ostrý jižním směrem nedošlo ve středověku k přesnému vyznačení hranice. Největší územní spory se o Železnorudsko vedly až od roku 1764. Krátce poté došlo k přesnému vymezení a označení hranice, jenž je platné do dnešních dnů.

Na území Královského hvozdu se rovněž dochovaly rozsáhlé plochy lesních porostů, i když v zastoupení jiných druhů dřevin, než tomu bylo v dávné minulosti. Význam a hodnota tohoto území již překročila národní měřítka, neboť pohoří Šumavy spolu s Bavorským lesem tvoří největší souvislou lesní plochu střední Evropy.

Při svých toulkách po turistických cestách Královského hvozdu uvidíte jistě mnoho z nepřeberné nabídky Matky přírody. Můžete objevit geologickou minulost Šumavy v podobě kamenných moří, obnažených skalních hřebenů, skalních výchozů či rozličných skalních výtvorů. Můžete se obdivovat kaňonovitých údolím horských potoků s vodopády, peřejemi a kaskádami. Při pozorném sledování uvidíte některý z desítek vzácných či chráněných druhů rostlin. Také již vzácných a proto chráněných živočichů jako např. tetřeva hlušce, sokola stěhovavého, krkavce velkého, datlíka tříprstého, kosa horského, vydru říční či rysa ostrovida.

[Národní park Šumava]