Okolí Kašperských Hor
Annín: v 18. století zde vznikla proslulá sklárna, dnes je zde brusírna olovnatého křišťálu.
Antýgl: rekreační středisko v údolí řeky Vydry. První zprávy jsou z doby krátce po roce 1500. V 2. polovině 16. stol. zde bývala huť na výrobu dutého skla. Místo bylo pojmenováno podle německého výrazu pro sklárnu o jedné vaně v nářečí (ein Tiegel - an Tigel).
Čeňkova pila: na počátku 19. století zde vznikla pila, kterou postavil na soutoku Křemelné a Vydry pražský obchodník s dřívím Čeněk Bubeníček.
Dlouhá Ves: zámek ze 17. století, barokní sýpka z roku 1718. Typická ulicová zástavba domků pro dělníky z první poloviny 19. století.
Hartmanice: horské městečko na svahu hory Hamižné. Původní osada vznikla na zemské stezce vedoucí z Bavorska do Čech v místech, kde se vybíralo clo. Od 14. století tu probíhala těžba zlata.
Hrádek: renesanční zámek z poloviny 16. století s barokními štíty, k němu bylo přistavěno roku 1731 barokní nové křídlo. Špýcharové domy ze začátku 19. století, barokní mlýn.
Javorník: vrch (1089 m n. m.) s rozhlednou z roku 1938. Pod vrcholem je štola ze 16. století, kde se těžil křemen pro Bokbastlovu huť a skelnou huť na Starém Brunstu.
Kašperk: gotický hrad postaven jako vojenský, k ochraně stezky, při níž se těžilo zlato. Bylo to po roce 1356 císařem Karlem IV. Dnes zřícenina.
Kepelské mokřady: přírodní rezervace (68 ha) s výskytem orchidejovitých rostlin a čolka horského.
Klášterský Mlýn: bývalá sklárna u Rejštejna, zřízena v roce 1836 a vyhašena v roce 1947.
Královský hvozd: tímto názvem byl od 14. století označován ochranný územní pás podél jz. hranic Čech a tvořil oblast zabraňující vpádu nepřátel. Natrvalo připojil toto území k Čechám Přemysl Otakar II. roku 1273 a od této doby se Královský hvozd dostával jakožto majetek panovníkův ve formě zástav v držení nejbohatších šlechtických rodů. Královskému hvozdu dominují vrcholy: Jezerní stěna (1343 m n. m.), Svaroh (1334 m n. m.), Kokrháč (1230 m n. m.) a Ostrý (1292 m n. m.).
Laka: jezero ledovcového původu.
Prášilské jezero: ledovcové jezero.
Prášily: původně sklářská osada, papírna dodávající papír pro prezidentskou kancelář (vyhořela 1933), za "první republiky" významné turistické centrum (srovnáváno s krkonošským Špindlerovým Mlýnem), v letech 1945 - 1991 téměř zničeno armádou.
Rabí: zřícenina největšího českého hradu.
Rejštejn: ve 13. století to byla rýžovnická osada, později se zlatými doly. Od roku 1584 královské horní město. V 17. století sklářství zachránilo město před úpadkem způsobeného skončením těžby.
Srní: původně dřevařská osada z počátku 18. století se později stala rozsáhlou farní obcí.
Sušice: město na řece Otavě, založené původně jako osada při rýžování zlata kolem roku 790. Od roku 1273 patřilo město českému králi Přemyslu Otakaru II. V 19. století v zavedena výroba zápalek (nejstarší v Čechách) zdejším rodákem Vojtěchem Scheinostem.
Svatobor: vrch ve Svatoborské vrchovině. Je výraznou dominantou širokého okolí, s dvěma věžemi.
Velhartice: hrad založen při říčce Ostružné počátkem 14. stol. - sídlo pánů z Velhartic, hlavní palác je spojen s hranolovou věží mohutným mostem, část zříceniny je přístupná. V podhradí je městečko založeno rýžovníky zlata, kostel Nanebevzetí Panny Marie - románská stavba z r. 1240.
Vchynicko-tetovský plavební kanál: umělý vodní tok o délce 14,4 km.