Historie Železné Rudy

První osídlení

Jedni z prvních osídlenců se nazývali "Králováci". Byli to strážci hranice proti možným vpádům nepřátel. Osídlovali tzv. Královský hvozd, který byl od r. 1273 definitivně připojený k Čechám.

Do druhé poloviny 18. stol. bylo železnorudské údolí mezi Svarohem, Špičákem a Pancířem na severu a Velkým Javorem, Falkensteinem a Plesnou na jihu politicky jednotné.

Vznik města

Historie začíná v roce 1569, kdy pod českou vrchností byl zřízen bavorskými horníky železný důl s hamernickou dílnou, jejíž majitelé se později podrobili bavorským pánům. Následující spory o hranici vedly k prodeji pozemků hraběti Kryštofu ze Schwarzenbergu. Dědictvím přešel rudský majetek na rod Nothaftů z Wernbergu. Hrabata z Wernbergu byla zakladateli rudského sklářství. V době největšího rozkvětu na konci 19. stol. se zde nacházelo na dvacet sklářských hutí.

Majitelé panství

Během španělské války o následnictví zabralo Bavorskou Rudu rakouské vojsko, ale církevně zůstala závislá na řezenském biskupství v Bavorsku. Stálé územní spory vedly r. 1764 k podepsání bavorsko-rakouské smlouvy, jejímž prostřednictvím byla velká část Rudy vrácena Bavorsku. Tehdy stanovená hranice zůstala v nezměněném stavu dodnes.

Teprve od této doby existují Bavorská a Železná Ruda. Obě ale patřily stejnému majiteli. Tím byli páni z Klenové, kteří obdrželi toto území jako dědictví po Nothaftech.

Rozmach výroby skla

Páni z Klenové prodali obě části Rudy zdejšímu sklářskému mistrovi Janu Jiřímu Hafenbrädlu, který obdržel v r. 1771 bavorský šlechtický titul a v r. 1783 český rytířský stav. Za Hafebrädlů dosáhla výroba skla největšího rozmachu a obyvatelstvo blahobytu. Roku 1835 se dobrovolně vzdali svého majetku ve prospěch Bavorska. V 18. stol. vzniká také dominanta Železné Rudy - kostel Panny Marie Pomocné z hvězdy.

Kostel Panny Marie na dobové fotografii

Společné nádraží

Rozmach cestovního ruchu do Bavorské Rudy (stejně jako do Železné) přinesla výstavba železniční tratě Deggendorf - Plzeň a zřízení společného hraničního nádraží v r. 1877. Díky snahám městské rady Bavorské Rudy a poslance spolkového parlamentu Ensta Hinskena se podařilo v roce 1991 prosadit znovuotevření společného nádraží.

Poválečná situace

Po vystěhování německého obyvatelstva po druhé světové válce se šumavské území zalidňovalo jen zvolna. Pro cestovní ruch zde nebyly vhodné podmínky, jelikož hotely, penzióny ani ubytovny nikdo neudržoval. Proto byly státem předány různým státním organizacím, které je zpravidla upravily pro účely rekreace svých zaměstnanců.

Dnes

Po roce 1989 se situace změnila. Zlepšila se úroveň služeb, většina ubytovacích kapacit přešla do soukromých rukou a vznikly i nové v důsledku objemu cestovního ruchu, který vzrostl po založení Národního parku Šumava v roce 1991.

[Domovská stránka Železné Rudy | Historie dalších měst]