Společné česko-bavorské nádraží

Vznik nádraží

Bylo to roku 1877, kdy rakouský císař společně se svým bavorským královským kolegou otevírali zbrusu novou "střídací štaci Eisenštejnskou", jak nádraží nazývala státní smlouva z roku 1873. Tento dokument stanovil také dodnes přetrvávající raritu zdejší železniční stanice: "nádraží eisenštejnské... založí se... tak, že prostředek jeho bude se dotýkati čáry pomezní."

Takže důstojná nádražní budova symetrické koncepce se dvěma dvoupatrovými stavbami na křídlech a spojovací částí, vybudovaná dělníky Bavorské východní dráhy, je do dnešních dnů přesně ve svém středu rozdělena státní hranicí. Společně s nádražní budovou je takto rozděleno i kolejiště.

Vznik Československé republiky

Konec říše Habsburků a zrod ČSR nepřinesl mnoho nového. Trať i s polovinou železnorudského nádraží převzaly ČSD, které obzvláště v polovině 30. let šikovně podchycovaly stoupající zájem o turistiku na Šumavě.

2. světová válka

V závěru října 1938 - na základě ujednání mnichovské dohody - postoupily ČSD českou polovinu železnorudské stanice včetně tratě až do Nýrska Německu. Válku i její závěr však tady drážní zařízení přečkalo bez pohromy a první český motoráček mohl z Nýrska do společného nádraží v Železné Rudě Alžbětín jet již 2. června 1945.

První poválečná léta byla v tomto koutě Šumavy ve znamení zvýšené nákladní přepravy z ČSR na západ. Současně se ale objevilo něco, co železnice od svého zvyku tady v Železné Rudě ještě nepoznala. Z příkazu americké okupační armády bylo kolejiště na hraniční čáře rozděleno dřevěnými zábranami.

Po roce 1948

Důkladněji šli na Železnou Rudu Alžbětín mocipáni po roce 1948. Celou oblast prohlásili za uzavřenou, čímž veřejnou osobní dopravu odsoudili k zániku.

Dne 3. září 1953 byla Železná Ruda Alžbětín jako přechodová stanice zrušena, česká osobní pokladna zazděna, budovu i nádraží přeťaly zátarasy. Tentokrát fortelnější než ty americké. Tady byla ona pověstná hranice dvou světů.

Osobní doprava končila v předposlední zastávce Železná Ruda - město a vlaky odtud couvaly zpět na nádraží Špičák.

Znovuotevření přechodu

Již před listopadem 1989 se tu a tam hovořilo o znovuaktivování Železné Rudy Alžbětín jako přechodové stanice. Zůstalo jen u úvah. Nebývalým tempem se události hnuly až na konci roku 1989. Po podpisu oficiální dohody v dubnu 1990 byla za jediný rok uskutečněna rekonstrukce tratě i společného hraničního nádraží.

A dne 2. června 1991 se vlaky znovu rozjely.

Seznam obrázků se vztahem k nádraží:

Historický vzhled budovy společného nádraží

Historické a novodobé uniformy

Uniformy celníků (českých a bavorských)

[Bavorská Ruda | Železniční trať Klatovy - Železná Ruda | Historie Bavorské Rudy]