Sklářství

na Železnorudsku

Od 17. století vznikaly v této oblasti vesměs malé podniky, které často měnily své sídlo, když v nejbližším okolí vyčerpaly zásoby dříví. Slavnou historii železnorudského skla vytvořily především rody Abelů a Hafenbrädelů. Výrobky zdejších skláren dosahovaly světové úrovně. Vyrábělo se sklo zrcadlové, křišťálové, duté, bílé i barevné a nechyběly ani brusírny.

Roku 1667 přešel železnorudský majetek na Jidřicha Nothafta. Ten obdržel povolení od zemské vlády ke zřízení skelné hutě. V té se sklo tavilo v letech 1676 až 1715. Téhož roku byla vybudována nová huť, kterou Nothaft pronajal J. J. Hafenbrädelovi. Po obou hutích se nic nezachovalo.

Největší a nejvýznamnější sklárna se však nacházela v Alžbětíně (osada mezi Železnou Rudou a Bavorskou Rudou, pojmenovaná po hutní mistrové Marii Alžbětě Hafenbrädelové). Všechny sklárny na Železnorudsku zanikly již v 19. století, ale sklářství této oblasti nám připomene Muzeum Šumavy, které je umístěno ve vile bývalého majitele sklárny Abela a umožní shlédnout kromě jiného ukázky šumavského skla.

[Domovská stránka Železné Rudy | Historie Železné Rudy]