Historie Sušice
Později se stala oporou proti hradům Rabí a Velhartice. Po hradu Práchni převzala některé správní funkce v Prácheňském kraji. Ke staré osadě přibylo město, nově založené při cestě, která vedla k hradu Práchni a nahradila původní cestu směřující na Strakonicko. Později procházela Sušicí i větev Zlaté stezky (přes Kvildu a Kašperské Hory), což přineslo městu další výhody.
V 19. století vznikl sirkařský a kožedělný průmysl. Od konce 19. století se také těžil a zpracovával vápenec. Roku 1888 byla do Sušice napojena železnice. Nejvýznamnějším a nejznámějším podnikem města je Solo Sušice, a. s. Výrobu sirek v Sušici zavedl roku 1839 Vojtěch Scheinost.
Město mělo vždy převážně české obyvatelstvo, proto nebylo roku 1938 připojeno k Velkoněmecké Říši, ale leželo těsně za novou hranicí.
V letech 1775 až 1936 sloužil jako děkanství. Vysoká renesanční atika z doby kolem roku 1600, je
členěná konzolkovitými římsami, jejichž horizontální účin vyrovnáván řadami slepých arkád.
Pozdně gotický vstupní portál, pravoúhle profilovaná okna, přízemní ústřední
prostor hospodářského provozu s křížovou hřebínkovou klenbou, pravoúhlá ostění vchodů, na
zdech zbytky renesanční dekorativní malby (ornamentální motivy, architektury, erby) - to vše
je i dnes na domě vidět. Z expozice muzea můžete shlédnout: sušický cínový
poklad (nalezen v čp. 34, náměstí), ukázky šumavského skla, originál vimperského prvotisku,
síň Karla Klostermanna, expozice sirkařství aj.
Čp. 48, Stará lékárna (Rozacínovský dům) je pozdně gotický dům, přestavěný renesančně kolem roku 1600. Z této doby je štít, členěný sloupy, na obrysu s volutovými motivy, jehlanci a koulemi. Renesanční ornamentální sgrafitová výzdoba průčelí byla obnovena roku 1931. Z rozmezí 15. a 16. století pochází zbytek pozdně gotického portálu, při něm akantová rozvilina (ukázka pozdně gotické malířské výzdoby) a mázhaus s křížovou hřebínkovou klenbou.
Čp. 49 dnes hotel Fialka s gotickým jádrem a průčelím zakončeným raně barokní balustrádovou atikou. V přízemí jsou české klenby.
Čp. 50 (součást hotelu Fialka) je dům gotického původu, renesančně přestavěný. Obnovená renesanční sgrafitová fasáda (psaníčka a pás s pletenci). Ve výčepu křížová klenba vytažená do hřebínků.
Čp. 51 (dnes pivnice) je dům gotického původu, v renesanci přestavěný (z té doby klenby a zadní trakt) Upraven klasicistně, restaurace v malebném renesančním mázhausu s valenou lunetovou klenbou se štukovými hřebínky zdobenými perlovcem.
Radnice, čp. 138 (Městský úřad) je stavba původně renesanční z konce 16. století, rozšířena roku 1707 na dnešní půdorys. Budova prošla přestavbou také roku 1850, zůstal však zachován kamenný portál z původní stavby. Zničené zčásti požárem roku 1707 byly rozšířeny o sloupky, v průjezdu nápisová deska o postavení hradeb roku 1322, přenesená z klášterní brány (významná epigrafická památka českého středověku).
Architektonicky hodnotnou stavbou je také čp. 33. Patrně gotického původu, přestavěný v třetí čtvrtině l6. století. V bývalém mázhausu (dnes výstavní síň) křížová klenba se štukovými žebry.
Pod různými pozdějšími úpravami, zejména klasicistními, se v Sušici zachovala řada domů gotického původu a domů v renesanci přestavovaných. Kromě shora uvedených jsou to např. při náměstí čp. 35, 39 (klasicistně upraven), 132, 133, 135 (pozdně klasicistně upraveny). Stavebně historicky důležitým je dům čp. 45 (rovněž středověkého původu, přestavěn v 2. polovině l6. století). Sousední dům čp. 44 (Mostní ul.), též středověkého původu, souvisel patrně s opevněním města. Má zachovánu gotickou místnost se zdmi 180 cm silnými. Gotického původu se zachovanou dispozicí je dům čp. 27. K domům, jež jádrem patří l6. století, se řadí na náměstí např. čp. 28, 29, 36 a 134. Domy středověkého založení, renesančně přestavěné spatříte i v dalších ulicích.
