Historie Sušice
Nejstarší zmínky
Pobyt člověka na tomto území je doložen už ve starší době kamenné (stanice lovců).
Objeveno bylo také slovanské kostrové pohřebiště z 11. - 12. století. Rýžovnická osada se
rozkládala na písčitých výspách Otavy při cestě z Podunají přes
Hartmanice na Strakonicko.
Vznik a počátky města
Název vznikl patrně od suchého ostrohu mezi vodními toky (Otava a Roušarka), na němž
osada ležela (založena byla kolem roku 790). Ta se záhy rozrostla v městečko.
V roce 1192 se sňatkem hraběte von Bogen s Ludmilou, dcerou Bedřicha, dostalo město do
bavorských rukou, od té doby mělo město i německý název Schüttenhofen. Roku 1273 získal Sušici Přemysl Otakar II.
a stala se tak královským městem. Roku 1322 dal král Jan Lucemburský obehnat město hradbami a roku 1324 potvrdil
výsady královského města. Další privilegia získala Sušice od císaře Karla IV. a krále Václava IV.
Později se stala oporou proti hradům Rabí
a Velhartice. Po hradu Práchni převzala některé správní
funkce v Prácheňském kraji. Ke staré osadě přibylo město, nově založené při cestě, která
vedla k hradu Práchni a nahradila původní cestu směřující na Strakonicko.
Později procházela Sušicí i větev Zlaté stezky
(přes Kvildu a
Kašperské Hory), což přineslo městu další výhody.
Historie
V husitských dobách patřila Sušice k jeho významným centrům a patřila ke svazu táborských
měst. V 16. století se rozrostl obchod s Bavorskem, kam vyváželi sušičtí obilí, chmel
(chmelnice byly i na svazích Svatoboru a Kalov) a zejména
slad a odkud přiváželi především sůl. Po bitvě na Bílé Hoře bylo město zbaveno všech práv,
za Třicetileté války bylo souženo nájezdy švédských vojsk a požáry. Roku 1797 dorazili do města
Napoleonovi vojáci. Díky Třicetileté válce se obchod omezil a v 18. století zcela ustal.
V 19. století vznikl sirkařský a kožedělný průmysl.
Od konce 19. století se také těžil a zpracovával vápenec. Roku 1888 byla do Sušice napojena železnice.
Nejvýznamnějším a nejznámějším podnikem města je Solo Sušice, a. s.
Výrobu sirek v Sušici zavedl roku 1839 Vojtěch Scheinost.
Město mělo vždy převážně české obyvatelstvo, proto nebylo roku 1938 připojeno k
Velkoněmecké Říši, ale leželo těsně za novou hranicí.
Architektura města
Půdorys města se od dob založení mnoho nezměnil. Na obdélné náměstí navazuje hlavní ulice
ve směru bývalé cesty k Práchni. V období renesance, v 16. století, se v Sušici hodně stavělo,
vedle nových staveb se nákladně přestavovaly i starší domy. Tehdejší ráz města se však změnil
řadou požárů a to především velikým požárem z roku 1707. Náměstí a ulice dostaly počátkem 19.
století střízlivou klasicistní podobu. Přesto se na náměstí zachovalo několik výrazných městských
domů z předchozích dob.
Budovy ve městě
Čp. 40, budova Muzea Šumavy (Voprchovský dům) je ukázkou obydlí měšt'ana z 15.-16.
století. Jedná se o pozdně gotický dům z 2. pol. 15. století, opravovaný v 18. století.
V letech 1775 až 1936 sloužil jako děkanství. Vysoká renesanční atika z doby kolem roku 1600, je
členěná konzolkovitými římsami, jejichž horizontální účin vyrovnáván řadami slepých arkád.
Pozdně gotický vstupní portál, pravoúhle profilovaná okna, přízemní ústřední
prostor hospodářského provozu s křížovou hřebínkovou klenbou, pravoúhlá ostění vchodů, na
zdech zbytky renesanční dekorativní malby (ornamentální motivy, architektury, erby) - to vše
je i dnes na domě vidět. Z expozice muzea můžete shlédnout: sušický cínový
poklad (nalezen v čp. 34, náměstí), ukázky šumavského skla, originál vimperského prvotisku,
síň Karla Klostermanna, expozice sirkařství aj.
Čp. 48, Stará lékárna (Rozacínovský dům) je pozdně gotický dům,
přestavěný renesančně kolem roku 1600. Z této doby je štít, členěný sloupy, na obrysu s volutovými motivy,
jehlanci a koulemi. Renesanční ornamentální sgrafitová výzdoba průčelí byla obnovena roku 1931. Z
rozmezí 15. a 16. století pochází zbytek pozdně gotického portálu, při něm akantová rozvilina
(ukázka pozdně gotické malířské výzdoby) a mázhaus s křížovou hřebínkovou klenbou.
Čp. 49 dnes hotel Fialka s gotickým jádrem a průčelím zakončeným raně barokní
balustrádovou atikou. V přízemí jsou české klenby.
Čp. 50 (součást hotelu Fialka) je dům gotického původu, renesančně přestavěný. Obnovená
renesanční sgrafitová fasáda (psaníčka a pás s pletenci). Ve výčepu křížová klenba vytažená
do hřebínků.
Čp. 51 (dnes pivnice) je dům gotického původu, v renesanci přestavěný (z té doby klenby a
zadní trakt) Upraven klasicistně, restaurace v malebném renesančním mázhausu s valenou
lunetovou klenbou se štukovými hřebínky zdobenými perlovcem.
Radnice, čp. 138 (Městský úřad) je stavba původně renesanční z
konce 16. století, rozšířena roku 1707 na dnešní půdorys. Budova
prošla přestavbou také roku 1850, zůstal však zachován kamenný portál z původní stavby. Zničené
zčásti požárem roku 1707 byly rozšířeny o sloupky, v průjezdu nápisová deska o postavení hradeb
roku 1322, přenesená z klášterní brány (významná epigrafická památka českého středověku).
Architektonicky hodnotnou stavbou je také čp. 33. Patrně gotického původu, přestavěný v
třetí čtvrtině l6. století. V bývalém mázhausu (dnes výstavní síň) křížová klenba se štukovými
žebry.
Pod různými pozdějšími úpravami, zejména klasicistními, se v Sušici zachovala řada domů
gotického původu a domů v renesanci přestavovaných. Kromě shora uvedených jsou to např.
při náměstí čp. 35, 39 (klasicistně upraven), 132, 133, 135 (pozdně klasicistně upraveny).
Stavebně historicky důležitým je dům čp. 45 (rovněž středověkého původu, přestavěn v 2.
polovině l6. století). Sousední dům čp. 44 (Mostní ul.), též středověkého původu, souvisel patrně
s opevněním města. Má zachovánu gotickou místnost se zdmi 180 cm silnými. Gotického
původu se zachovanou dispozicí je dům čp. 27. K domům, jež jádrem patří l6. století, se řadí na
náměstí např. čp. 28, 29, 36 a 134. Domy středověkého založení, renesančně přestavěné
spatříte i v dalších ulicích.
Opevnění města
Části opevnění jsou porůznu zachovány, viditelné jsou například u autobusového stanoviště.
Dochovala se také bašta. Opevnění bylo vybudováno roku 1322, jeho hradby,
doplněné baštami, obepínaly v oválu město. Součást opevnění tvořily na východě a jihu Otava
a potok Roušarka, v dalších částech je nahrazoval druhý příkop. Příkopy napájela voda z
rybníka pod Svatoborem. Jižní hradební zeď, stojící
v bažinatém terénu, zpevňovaly pilíře na jehlách. K vnější straně hradby se připínala obydlí
chudiny. Z bran zůstal jen nepatrný zbytek Klášterní brány (u mostu přes Otavu).
[Domovská stránka Sušice |
Historie dalších měst]
Copyright © 1996 - 1998,
Retour
Všechna práva vyhrazena.