Historie Vimperka

Vznik osady a hradu

Lesní plochy západně a jižně od hory Boubína patřily již v 10. století kapitule pražského kostela u sv. Víta, která je také částečně osidlovala. Ovšem česká hranice vyžadovala v 11. století proti bavorům daleko hustšího osídlení i dopravních spojů. Proto tehdy proboštové na Vyšehradě povolali na popud českého panovníka dělné mnichy řádu benediktů z Windberga nad Řeznem, aby osídlili kraj. Mniši roku 1174 vybudovali obec Klášterec a jiné vesnice a samoty, kterým se zálibou dávali jména po svých bývalých sídlech. Jedna z osad dostala takto název "Windberg". Na tomto místě byl roku 1195 vybudován bavorským hrabětem Albrechtem III. z Luku hrad nesoucí nadále jméno Windberg. Pojmenování se postupně měnilo z Winttmberg, Windterberg a Vimberk. Syn a nástupce jmenovaného hraběte, Albrecht IV. (1198 - 1242), povolal ze svých bavorských držav další osídlence do kraje a ochrana hranic přešla na nové obyvatelstvo i na hrad Windberg.

Význam osady

Český král Karel IV. dal zřídit na pomoc i obranu území další hrady v okolí, jako Hus (1342), Kašperk (1356) a Kunžvart (1359). Dále hrádek Drslavice a několik vesnických tvrzí. Mezi Prachaticemi a Kašperskými Horami vzniklo takto první větší osídlení nad soutokem Třeštilky a Křesánovské a stalo se záhy důležitým tržním střediskem oblasti, neboť od nynějšího Vimperka až k zemské hranici a dále do Bavor býval prales.

Obchodní stezka

Podle zachovalých záznamů je Albrechtu III. a IV. připisováno zřízení Zlaté stezky, což byla cesta spojující Pasov a česká města. Po ní se na soumarech dopravovala sůl (Solná stezka, v blízkosti Vimperka stojí obec Solná Lhota), olej a ostatní zboží. Po Albrechtově smrti připadl Vimperk, tj. hrad i rozsáhlé nemovitosti na krátkou dobu jeho nevlastnímu bratru (bavorskému hraběti Ottovi) a přešel pak roku 1252 opět ke koruně české. Český král Otakar II. daroval Vimperk svému věrnému služebníku Purkartovi z Janovic. Jeho nástupcem se stal Petr z Janovic, jenž obdržel od českého krále Karla IV. listinu z 20.7.1359, která jej opravňovala k držení hradů Wimberka, Kunžvart, města Vimperka, Záblatí a Husince. Potomci Petra z Janovic zchudli a prodali zboží vimperské v roce 1369 bohatému pražskému občanu Rothlöwovi, od něhož je získal roku 1378 rytíř Kaplíř ze Sulevic.

Doba husitská

V roce 1419 se podařilo vyhnat husitům z vimperské oblasti zde sídlící Němce, při dobytí Prachatic Janem Žižkou z Trocnova. Za svůj odpor husitům, lehlo roku 1423 město popelem. Brzy bylo město opět zbudováno a roku 1424 obdařeno Konrádem Kaplířem ze Sulevic několika privilegiemi. Od těchto dob až do konce třicetileté války měl Vimperk ryze české obyvatelstvo.

Povýšení na město

Mikuláš kaplíř obdržel kolem roku 1450 od krále Ladislava oprávnění k vybírání pocestného cla. Král Jiří z Poděbrad daroval Mikuláši a Petru Kaplířovi Vimperk jako državu. Petr Kaplíř vedl boj s katolickým biskupem pasovským, při němž bylo tehdy ještě neopevněné město 18. září 1468 Bavory dobyto a opětovně vypáleno. Petr Kaplíř však znovu Vimperk obnovil a na jeho žádost byla osada dne 24.4.1479 povýšena králem Vladislevem II. na město. Petr opevnil město, o čemž svědčí do dnešních dnů zachovalé okružní zdi a obrané věže, i některé staré domy. Z hradu se zachovala zřícenina velké bašty, nad jejímž vchodem je znak pánů Kaplířů.

Rozvoj obchodu a výroby

Roku 1494 prodali Kaplířové panství i s městem rytířům z Malovců a Hradce a držitel Zdeněk vedl v roce 1502 s Prachaticemi spor o obchod a dopravu soli po Zlaté stezce. Král Vladislav II. jej vyřešil tím, že dal soumarům a dopravcům možnost vybrat si město do kterého náklad dopraví. Tímto rozhodnutím dostal Vimperk značnou výhodu a občané města bohatli. V roce 1484 vniklo ve městě knihtiskařství, které vydalo první kalendář v Čechách. Výroba skla zde byla již od roku 1359.

Zničení hradu

Za války, vedené v roce 1547 proti králi Ferdinandu I. českými protestanty, byli i Vimperští na straně Českých bratří a museli proto králi vydat panství. Tímto pozbyli Malovští Vimperk a ten byl Ferdinandem prodán roku 1553 Jáchymu z Hradce, jemuž byl majetek zcizen Vilémem z Rožmberka. Jeho bratr - Petr Vok z Rožmberka (poslední potomek tohoto rodu) prodal město roku 1601 Volfovi Novohradskému z Kolovrat, který při povstání roku 1618 byl na straně Českých bratří, a proto mu byl hrad i město dne 10.7.1619 císařským hejtmanem Illowem obsazen. V témže roce 22. - 23. října bylo město s hradem protestanty za velení Arnošta z Mannsfeldu dobyto zpět. Avšak za cenu zboření hlavního hradu.

Stavba zámku

Na místě hradu byl postaven v létech 1622 - 1624 Jáchymem Novohradským z Kolovrat zámek. Tento majitel však zchudl a musel roku 1630 Vimperk prodat Oldřichovi, knížeti z Eggenberga. Rod Eggenbergů (bavorského původu) vlastnil Vimperk do roku 1719. Po vymření tohoto rodu přešlo panství vimperské roku 1719 dědictvím na rod Schwarzenberků, v jejichž majetku se udrželo do poloviny roku 1947 kdy jej znárodněním převzal stát.

[Domovská stránka Vimperka | Historie dalších měst]