Vodní hrad na Švihově
Původní tvrz
Ves Švihov vznikla na staré stezce vedoucí z Plzně do Klatov,
v místech, kde stezka přecházela z levého břehu Úhlavy na pravý břeh. Písemné prameny ji poprvé
dokládají v roce 1245, kdy byla v držení Držkraje, syna Budivoje ze Švihova. Bezpochyby již v
první polovině 14. století opustili pánové Švihovští starou tvrz na návrší a dali si postavit
na rovině při řece Úhlavě novou, zřejmě pohodlnější. Stará švihovská tvrz byla opuštěna a záhy
beze stop zanikla.
Historie tvrze
Na místě kde stávala novější tvrz je dnešní rozlehlý hrad Švihov. Při ní vzniklo v téže době
městečko Švihov, které se mělo stát hospodářským centrem švihovského statku a mělo svému
zakladateli a jeho potomkům poskytovat významné příjmy. Ovšem tento plán se v plné šíři
nepodařilo uskutečnit, neboť městečko silně trpělo konkurencí nedalekého královského města
Klatov.
Tvrz v době husitské
V druhé polovině 14. století byl držitelem švihovského statku s tvrzí Břeněk Švihovský z
Rýzmberka, který se v roce 1394 připomíná jako člen odbojné panské jednoty, jež se postavila
proti králi Václavu IV. Břeňka vystřídal v držení švihovského statku Vilém Švihovský z
Rýzmberka, který byl katolík a účastnil se bojů proti husitům. Tento stoupenec plzeňského
landfrídu byl nebezpečným sousedem města Klatov, které stálo na straně podobojí. Proto na
počátku r. 1425 táborská a sirotčí vojska oblehla švihovskou tvrz. Před Švihovem se
shromáždilo na 8000 pěších a přes 1000 jízdních vojáků, vedených hejtmanem Janem
Hvězdou z Vícemilic, řečeným Bzdinka. Po 15 dnech se posádka o 130 mužích vzdala a tvrz i
s městečkem zůstaly v moci táborů pod ochranou města Klatov.
O výhodném položení švihovské vodní tvrze svědčí skutečnost, že se ji podařilo dobýt, až když
byly prokopány příkopy a voda vypuštěna. Vilém Švihovský zůstal však i nadále na straně katolíků
a v 1étech 1423 - 1436 byl považován za jejich vůdce v Plzeňském kraji. Roku 1427 jej v Tachově
husité zajali, ale podařilo se mu uprchnout. Roku1433 bránil Plzeň proti vojskům Prokopa Holého.
Když se v Čechách ujal vlády král Zikmund, dostal Vilém v roku 1436 svůj švihovský statek
zpět.
Vznik hradu Švihov
Jediný Vilémův syn, Půta Švihovský, připomínaný poprvé roku 1472 jako pán na Švihově,
zastával významný a výnosný úřad nejvyššího sudího Království českého a roku 1473 získal
od krále Vladislava II. právo ke stavbě několika hradů na svých panstvích. Tohoto práva
využil již roku 1480, kdy dal novou švihovskou tvrz zbořit a na jejím místě začal stavět
rozsáhlý a pevný hrad. V době stavby Švihova, k níž přibylo roku 1490 ještě budování
druhého významného hradu, Rabí, se však octl Půta ve
značných finančních potížích, přestože kromě výnosného úřadu a švihovského panství s 13
vesnicemi mu patřilo ještě přeštické panství s městem Přešticemi a 10 vesnicemi, panství
Rabí, Horaždovice, Prácheň a Roudnice, dále bohaté město Kašperské
Hory s právem dobývat drahé kovy a další pozemkový majetek.
Pokles hodnoty poddanských platů proto vyrovnával nejenom jejich zvyšováním, ale zejména zaváděním nových
robot. Ve snaze získat nové příjmy povýšil městečko Švihov na město a poskytl mu řadu práv, a to
nejen hospodářských, ale dal mu i právo hradeb. Půta zemřel náhle roku 1504, což utlačovaní
poddaní, kteří svého pána nenáviděli, spojili se zásahem pekelné moci.
Výstavba hradu
V letech 1480 - 1504 (za Půtova života), bylo na Švihově postaveno severní křídlo vnitřního
hradu. Byl to dvoupatrový palác, původně s dřevěnými stropy, které byly záhy po dokončení
stavby nahrazeny klenbami.
V patře zůstal prostor nerozdělen a tvořit rozlehlý sál. Dále byl
stavěn jižní palác, jehož rovné stropy byly ještě během stavby nahrazeny klenbou, bezpochyby
podle návrhů tehdejšího stavitele Pražského hradu Benedikta Rietha (Rejta).
Na rozdíl od severního paláce byl prostor jižního paláce rozdělen na tři místnosti v přízemí a na dvě v
prvním patře.
Současně se stavbou obou paláců byla stavěna i hradní kaple s hvězdicovou
klenbou, reprezentativní pětipatrová vstupní věž, předsunutá do hradního přikopu, a konečně
bylo kolem vnitřního hradu vybudováno i opevnění, bašta pod kaplí a dále bašty Zlatá,
Červená, Bílá a Zelená. Od obytné části hradu bylo opevnění odděleno úzkým parkánem, zcela
podle současných požadavků, kladených na tehdejší fortifikační stavby. To také dokazuje, že
autor celého projektu, jímž byl nepochybně Benedikt Rieth, byl seznámen se současným
světovým vývojem v opevňovací technice. Ještě za Půty Švihovského začala také stavba
vnějšího opevňovacího pásu a městských hradeb okolo přilehlého podhradí. Vnitřní hrad,
obklopený příkopem, napuštěným vodou, byl postaven v 1étech 1480-1489, jak dosvědčuje
nápis v hradní kapli, a dokončen byl do roku 1491 ve stylu jihoněmecké pozdní gotiky.
Dokončení celé velkorysé stavby se však Půta již nedočkal.
Přestavba hradu
Po Půtově smrti se r. 1505 jeho čtyři synové o majetek rozdělili a švihovské panství získali
Jindřich a Václav. Jindřich dostal polovinu hradu (jižní palác) s polovinou města Švihova,
třinácti vesnicemi a polovinou Přeštic, Václav získal druhou polovinu hradu (severní palác) s
polovinou Švihova a Přeštic a deseti vesnicemi. Toto rozdělení hradu vyvolalo potřebu
některých stavebních úprav, spočívajících jednak ve vybudování vstupu do jižního paláce,
jednak vchodu z tohoto paláce do kaple, která zůstala pro oba díly hradu společná.
Bratři Jindřich a Václav Švihovští však pokračovali zejména ve stavbě vnějšího opevnění na
východní straně hradu. Zatímco západní část tohoto opevnění postavená ještě za Půty
Švihovského, byla zpevněna čtyřmi hranolovitými věžemi (jedna z nich chránila vstup do
hradu ze severu) a jednou věži okrouhlou, zvanou později Kašperka, byly na východní části
opevnění vybudovány místo věží pouze čtyři široké, dovnitř otevřené okrouhlé bašty, stejně
vysoké jako hradby.
Hrad získal na svou dobu značně dokonalé opevnění, přizpůsobené již dělostřelecké palbě.
Stalo se tak opět za účasti Benedikta Rietha. Stavbu dokončili
oba bratři kolem roku 1530, kdy byla také dokončena vnitřní výzdoba hradu, z níž
nejpozoruhodnější je nástěnná malba sv. Jiří v hradní kapli z doby kolem r. 1515, zachycující v
pozadí švihovský hrad těsně po jeho dokončení. Malba je první dochovanou krajinomalbou v
českých zemích a byla vytvořena pod vlivem tzv. dunajské školy. V postavě bojujícího sv. Jiří
je třeba vidět jednoho z tehdejších držitelů hradu, Jindřicha Švihovského z Rýzmberka,
zasluhujícího pozornost i proto, že sestavil genealogii svého rodu, v níž dokazoval, že pochází
z vedlejší větve Přemyslovců. Od stejného malíře pocházejí též nástěnné malby
se scénami z turnajů v přízemí Červené bašty. Za obou bratří bylo ve vnitřním hradu, vlevo od
vstupní věže, postaveno i nové obytné křídlo.
Vodní hrad
Opevnění hradu bylo doplněno důmyslnou soustavou vodních příkopů, napájených řekou
Úhlavou. Přístup k hradu byl nadto ztížen okolními lukami, které bylo možné v případě
nebezpečí snadno zaplavit. Do obranného systému hradu patřila i tvrz Kokšín, která
střežila stavidla ovládající celý systém náhonů.
Vnitřní úpravy
Pozdější držitel hradu Heralt Říčanský se pustil do vnitřních úprav hradu a z jeho doby
pocházejí dodnes patrné renesanční malby ve velké světnici ve druhém poschodí, zachycující
múzy a mytologické výjevy, a renesanční fasády. Naproti tomu začalo již tehdy pustnout
opevněni hradu. Heralt byl však špatný hospodář a zadlužil se tak, že roku 1595 bylo
švihovské panství odhadnuto pro jeho věřitele. Jejich nároky však skoupil Humprecht Černín z
Chudenic, který se nakonec roku 1598 stal majitelem celého švihovského panství. Roku 1603
zdědil švihovské panství Heřmanův vnuk Jindřich. Také on na hradě uskutečnil některé
stavební úpravy a v hradní kapli nechal vymalovat černínský rodokmen, jehož legenda byla
čitelná ještě na počátku 19. století. Jindřich, ač katolík, se účastnil v roce 16l8 stavovského
protihabsburského povstání.
Třicetiletá válka
Za třicetileté války stanulo před Švihovem v únoru 1641 poprvé švédské vojsko, které sice
vyplenilo město, ale o dobytí hradu se nepokusilo. Podruhé byli Švédové ve Švihově koncem
února 1644, kdy byl hrad obsazen 30 císařskými dragouny. Když posádka z hradu vystřelila,
Švédové vypálili město a odtáhli.
Chátrání hradu
Po třicetileté válce (roku 1655) nařídil císař Ferdinand III., aby byl Švihov podobně jako
některé další hrady v Čechách zbořen, aby se nemohl stát útočištěm nepřítele a zemských
škůdců. Hrad však před úplnou zkázou zachránila Sylvička Černínová. Dík intervencím a
oddalováním demolice zůstal hrad ušetřen a zbořena byla jenom Zlatá bašta a severní a
východní část vnějšího opevnění. Tento necitelný zásah do stavebně významného objektu
nalezl odezvu i u učeného jezuity Bohuslava Balbína, který tehdy, v letech 1672 - 1673, psal v
nedalekých Klatovech svoji Obranu jazyka slovanského, zvláště českého. Ale vzdor všemu
úsilí byl hrad již na sklonku 17. století ve velmi špatném stavu, takže v něm zůstalo
jenom pět obytných pokojů.
Ještě v 18. století, kdy na hradě žádný z majitelů z rodu Černínů
nebydlel, byla okna obou sálů zazděna a ponechána jenom úzká okénka a z obou paláců byly
zřízeny sýpky. V průběhu 19. století byla přistavěna obytná budova pro hospodářské úředníky,
stodola, stáj a konečně jižní parkán byl přestřešen a upraven na kůlnu a stáje. Udržovány byly
hospodářské budovy v předhradí jako součást švihovského dvora. Naproti tomu bylo svému
osudu ponecháno opevnění, z něhož jenom Červená bašta byla přikryta šindelovou střechou a
byla schopna obývání (v roce 1850 zde byli ubytováni kyrysníci), ale roku 1865 byla střecha
stržena.
Pokusy o opravení hradu
Také počátek 20. století nepřinesl pro záchranu hradu nic podstatnějšího, pouze roku 1900
byla Červená bašta opatřena šindelovou střechou. V roce 1906 zbořila povodeň hradní zeď
vedle bašty na západní straně. Po roce 1918 se snažil hrad získat akademický sochař a
konzervátor Jindřich Čapek a Klub českých turistů. Nakonec byl švihovský dvůr, jehož
součástí hrad byl, přidělen roku 1925 bývalému hospodářskému správci Karlu Knappovi. Ten
však nechal téhož roku postavit napravo od polozřícené vstupní brány nové obytné stavení.
Roku 1926 koupil švihovský dvůr s hradem Václav Levora. I za tohoto majitele chátrání
hradu rychle pokračovalo, zejména proto, že již za K. Knappa přestaly oba paláce zčásti
sloužit jako sýpky. Jejich krovy shnily, zřítila se západní obvodová zeď severního paláce,
ohrožena byla nástěnná malba sv. Jiří v kapli, do které zatékalo. Hrad byl proto označován
jako zřícenina a v roce 1928 byl do něho zakázán vstup. V roce 1930 vyměnil V. Levora
švihovský dvůr za pušperský, který byl majetkem Černínů. Noví majitelé se zavázali, že budou
o hrad pečovat, a v následujících letech zde uskutečnili některé opravy. Černínové byli majiteli
hradu až do roku 1945, v roce 1946 převzal hrad stát.
Oprava hradu
Převzetí hradu do majetku Československého státu znamenalo novou epochu ve vývoji,
směřující k záchraně a rekonstrukci tohoto významného památkového objektu. Hlavní
rekonstrukční práce začaly v roce 1949. Jejich smyslem bylo zabezpečit celý objekt, očistit ho
od všech pozdějších přístaveb, s výjimkou obytného stavení z roku 1925. V rámci těchto prací
byla zejména obnovena původní velká okna odstraněním malých špýcharových okének,
obnovena věž Kašperka, která byla též zastřešena. Rozsáhlé rekonstrukční práce byly
dokončeny v roce 1954.
Poloha
Hrad leží 9 km severně od Klatov.
Návštěvní doba: v Po je zavřeno
------------------------------------------------
duben So a Ne ** 9 - 12, 13 - 15 hod
květen 9 - 12, 13 - 16 hod
červen - srpen 9 - 12, 13 - 17 hod
září 9 - 12, 13 - 16 hod
říjen So a Ne ** 9 - 12, 13 - 15 hod
------------------------------------------------
Délka prohlídky cca 50 min.
** objednané skupiny i ve všední dny mimo Po
Vstupné:
--------------------------------------------
Dospělí 30,- Kč
Děti, důchodci, invalidé 15,- Kč
Děti do 6 let v doprovodu rodičů zdarma
--------------------------------------------
Příplatek za cizojazyčný výklad 50,- Kč
Adresa:Hrad Švihov
Švihov
340 12
Tel.: 0186 / 693 378
[Domovská stránka CK Retour]
Copyright © 1996 - 1998,
Retour
Všechna práva vyhrazena.