Vodní hrad na Švihově

Původní tvrz

Ves Švihov vznikla na staré stezce vedoucí z Plzně do Klatov, v místech, kde stezka přecházela z levého břehu Úhlavy na pravý břeh. Písemné prameny ji poprvé dokládají v roce 1245, kdy byla v držení Držkraje, syna Budivoje ze Švihova. Bezpochyby již v první polovině 14. století opustili pánové Švihovští starou tvrz na návrší a dali si postavit na rovině při řece Úhlavě novou, zřejmě pohodlnější. Stará švihovská tvrz byla opuštěna a záhy beze stop zanikla.

Historie tvrze

Na místě kde stávala novější tvrz je dnešní rozlehlý hrad Švihov. Při ní vzniklo v téže době městečko Švihov, které se mělo stát hospodářským centrem švihovského statku a mělo svému zakladateli a jeho potomkům poskytovat významné příjmy. Ovšem tento plán se v plné šíři nepodařilo uskutečnit, neboť městečko silně trpělo konkurencí nedalekého královského města Klatov.

Tvrz v době husitské

V druhé polovině 14. století byl držitelem švihovského statku s tvrzí Břeněk Švihovský z Rýzmberka, který se v roce 1394 připomíná jako člen odbojné panské jednoty, jež se postavila proti králi Václavu IV. Břeňka vystřídal v držení švihovského statku Vilém Švihovský z Rýzmberka, který byl katolík a účastnil se bojů proti husitům. Tento stoupenec plzeňského landfrídu byl nebezpečným sousedem města Klatov, které stálo na straně podobojí. Proto na počátku r. 1425 táborská a sirotčí vojska oblehla švihovskou tvrz. Před Švihovem se shromáždilo na 8000 pěších a přes 1000 jízdních vojáků, vedených hejtmanem Janem Hvězdou z Vícemilic, řečeným Bzdinka. Po 15 dnech se posádka o 130 mužích vzdala a tvrz i s městečkem zůstaly v moci táborů pod ochranou města Klatov.

O výhodném položení švihovské vodní tvrze svědčí skutečnost, že se ji podařilo dobýt, až když byly prokopány příkopy a voda vypuštěna. Vilém Švihovský zůstal však i nadále na straně katolíků a v 1étech 1423 - 1436 byl považován za jejich vůdce v Plzeňském kraji. Roku 1427 jej v Tachově husité zajali, ale podařilo se mu uprchnout. Roku1433 bránil Plzeň proti vojskům Prokopa Holého. Když se v Čechách ujal vlády král Zikmund, dostal Vilém v roku 1436 svůj švihovský statek zpět.

Vznik hradu Švihov

Jediný Vilémův syn, Půta Švihovský, připomínaný poprvé roku 1472 jako pán na Švihově, zastával významný a výnosný úřad nejvyššího sudího Království českého a roku 1473 získal od krále Vladislava II. právo ke stavbě několika hradů na svých panstvích. Tohoto práva využil již roku 1480, kdy dal novou švihovskou tvrz zbořit a na jejím místě začal stavět rozsáhlý a pevný hrad. V době stavby Švihova, k níž přibylo roku 1490 ještě budování druhého významného hradu, Rabí, se však octl Půta ve značných finančních potížích, přestože kromě výnosného úřadu a švihovského panství s 13 vesnicemi mu patřilo ještě přeštické panství s městem Přešticemi a 10 vesnicemi, panství Rabí, Horaždovice, Prácheň a Roudnice, dále bohaté město Kašperské Hory s právem dobývat drahé kovy a další pozemkový majetek.

Pokles hodnoty poddanských platů proto vyrovnával nejenom jejich zvyšováním, ale zejména zaváděním nových robot. Ve snaze získat nové příjmy povýšil městečko Švihov na město a poskytl mu řadu práv, a to nejen hospodářských, ale dal mu i právo hradeb. Půta zemřel náhle roku 1504, což utlačovaní poddaní, kteří svého pána nenáviděli, spojili se zásahem pekelné moci.

Výstavba hradu

V letech 1480 - 1504 (za Půtova života), bylo na Švihově postaveno severní křídlo vnitřního hradu. Byl to dvoupatrový palác, původně s dřevěnými stropy, které byly záhy po dokončení stavby nahrazeny klenbami. Pětipatrová vstupní věž

V patře zůstal prostor nerozdělen a tvořit rozlehlý sál. Dále byl stavěn jižní palác, jehož rovné stropy byly ještě během stavby nahrazeny klenbou, bezpochyby podle návrhů tehdejšího stavitele Pražského hradu Benedikta Rietha (Rejta). Na rozdíl od severního paláce byl prostor jižního paláce rozdělen na tři místnosti v přízemí a na dvě v prvním patře.

Současně se stavbou obou paláců byla stavěna i hradní kaple s hvězdicovou klenbou, reprezentativní pětipatrová vstupní věž, předsunutá do hradního přikopu, a konečně bylo kolem vnitřního hradu vybudováno i opevnění, bašta pod kaplí a dále bašty Zlatá, Červená, Bílá a Zelená. Od obytné části hradu bylo opevnění odděleno úzkým parkánem, zcela podle současných požadavků, kladených na tehdejší fortifikační stavby. To také dokazuje, že autor celého projektu, jímž byl nepochybně Benedikt Rieth, byl seznámen se současným světovým vývojem v opevňovací technice. Ještě za Půty Švihovského začala také stavba vnějšího opevňovacího pásu a městských hradeb okolo přilehlého podhradí. Vnitřní hrad, obklopený příkopem, napuštěným vodou, byl postaven v 1étech 1480-1489, jak dosvědčuje nápis v hradní kapli, a dokončen byl do roku 1491 ve stylu jihoněmecké pozdní gotiky. Dokončení celé velkorysé stavby se však Půta již nedočkal.

Přestavba hradu

Po Půtově smrti se r. 1505 jeho čtyři synové o majetek rozdělili a švihovské panství získali Jindřich a Václav. Jindřich dostal polovinu hradu (jižní palác) s polovinou města Švihova, třinácti vesnicemi a polovinou Přeštic, Václav získal druhou polovinu hradu (severní palác) s polovinou Švihova a Přeštic a deseti vesnicemi. Toto rozdělení hradu vyvolalo potřebu některých stavebních úprav, spočívajících jednak ve vybudování vstupu do jižního paláce, jednak vchodu z tohoto paláce do kaple, která zůstala pro oba díly hradu společná. Půdorys hradu

Bratři Jindřich a Václav Švihovští však pokračovali zejména ve stavbě vnějšího opevnění na východní straně hradu. Zatímco západní část tohoto opevnění postavená ještě za Půty Švihovského, byla zpevněna čtyřmi hranolovitými věžemi (jedna z nich chránila vstup do hradu ze severu) a jednou věži okrouhlou, zvanou později Kašperka, byly na východní části opevnění vybudovány místo věží pouze čtyři široké, dovnitř otevřené okrouhlé bašty, stejně vysoké jako hradby.

Hrad získal na svou dobu značně dokonalé opevnění, přizpůsobené již dělostřelecké palbě. Stalo se tak opět za účasti Benedikta Rietha. Stavbu dokončili oba bratři kolem roku 1530, kdy byla také dokončena vnitřní výzdoba hradu, z níž nejpozoruhodnější je nástěnná malba sv. Jiří v hradní kapli z doby kolem r. 1515, zachycující v pozadí švihovský hrad těsně po jeho dokončení. Malba je první dochovanou krajinomalbou v českých zemích a byla vytvořena pod vlivem tzv. dunajské školy. V postavě bojujícího sv. Jiří je třeba vidět jednoho z tehdejších držitelů hradu, Jindřicha Švihovského z Rýzmberka, zasluhujícího pozornost i proto, že sestavil genealogii svého rodu, v níž dokazoval, že pochází z vedlejší větve Přemyslovců. Od stejného malíře pocházejí též nástěnné malby se scénami z turnajů v přízemí Červené bašty. Za obou bratří bylo ve vnitřním hradu, vlevo od vstupní věže, postaveno i nové obytné křídlo.

Vodní hrad

Opevnění hradu bylo doplněno důmyslnou soustavou vodních příkopů, napájených řekou Úhlavou. Přístup k hradu byl nadto ztížen okolními lukami, které bylo možné v případě nebezpečí snadno zaplavit. Do obranného systému hradu patřila i tvrz Kokšín, která střežila stavidla ovládající celý systém náhonů.

Vnitřní úpravy

Pozdější držitel hradu Heralt Říčanský se pustil do vnitřních úprav hradu a z jeho doby pocházejí dodnes patrné renesanční malby ve velké světnici ve druhém poschodí, zachycující múzy a mytologické výjevy, a renesanční fasády. Naproti tomu začalo již tehdy pustnout opevněni hradu. Heralt byl však špatný hospodář a zadlužil se tak, že roku 1595 bylo švihovské panství odhadnuto pro jeho věřitele. Jejich nároky však skoupil Humprecht Černín z Chudenic, který se nakonec roku 1598 stal majitelem celého švihovského panství. Roku 1603 zdědil švihovské panství Heřmanův vnuk Jindřich. Také on na hradě uskutečnil některé stavební úpravy a v hradní kapli nechal vymalovat černínský rodokmen, jehož legenda byla čitelná ještě na počátku 19. století. Jindřich, ač katolík, se účastnil v roce 16l8 stavovského protihabsburského povstání.

Třicetiletá válka

Za třicetileté války stanulo před Švihovem v únoru 1641 poprvé švédské vojsko, které sice vyplenilo město, ale o dobytí hradu se nepokusilo. Podruhé byli Švédové ve Švihově koncem února 1644, kdy byl hrad obsazen 30 císařskými dragouny. Když posádka z hradu vystřelila, Švédové vypálili město a odtáhli.

Chátrání hradu

Po třicetileté válce (roku 1655) nařídil císař Ferdinand III., aby byl Švihov podobně jako některé další hrady v Čechách zbořen, aby se nemohl stát útočištěm nepřítele a zemských škůdců. Hrad však před úplnou zkázou zachránila Sylvička Černínová. Dík intervencím a oddalováním demolice zůstal hrad ušetřen a zbořena byla jenom Zlatá bašta a severní a východní část vnějšího opevnění. Tento necitelný zásah do stavebně významného objektu nalezl odezvu i u učeného jezuity Bohuslava Balbína, který tehdy, v letech 1672 - 1673, psal v nedalekých Klatovech svoji Obranu jazyka slovanského, zvláště českého. Ale vzdor všemu úsilí byl hrad již na sklonku 17. století ve velmi špatném stavu, takže v něm zůstalo jenom pět obytných pokojů.

Ještě v 18. století, kdy na hradě žádný z majitelů z rodu Černínů nebydlel, byla okna obou sálů zazděna a ponechána jenom úzká okénka a z obou paláců byly zřízeny sýpky. V průběhu 19. století byla přistavěna obytná budova pro hospodářské úředníky, stodola, stáj a konečně jižní parkán byl přestřešen a upraven na kůlnu a stáje. Udržovány byly hospodářské budovy v předhradí jako součást švihovského dvora. Naproti tomu bylo svému osudu ponecháno opevnění, z něhož jenom Červená bašta byla přikryta šindelovou střechou a byla schopna obývání (v roce 1850 zde byli ubytováni kyrysníci), ale roku 1865 byla střecha stržena.

Pokusy o opravení hradu

Také počátek 20. století nepřinesl pro záchranu hradu nic podstatnějšího, pouze roku 1900 byla Červená bašta opatřena šindelovou střechou. V roce 1906 zbořila povodeň hradní zeď vedle bašty na západní straně. Po roce 1918 se snažil hrad získat akademický sochař a konzervátor Jindřich Čapek a Klub českých turistů. Nakonec byl švihovský dvůr, jehož součástí hrad byl, přidělen roku 1925 bývalému hospodářskému správci Karlu Knappovi. Ten však nechal téhož roku postavit napravo od polozřícené vstupní brány nové obytné stavení.

Roku 1926 koupil švihovský dvůr s hradem Václav Levora. I za tohoto majitele chátrání hradu rychle pokračovalo, zejména proto, že již za K. Knappa přestaly oba paláce zčásti sloužit jako sýpky. Jejich krovy shnily, zřítila se západní obvodová zeď severního paláce, ohrožena byla nástěnná malba sv. Jiří v kapli, do které zatékalo. Hrad byl proto označován jako zřícenina a v roce 1928 byl do něho zakázán vstup. V roce 1930 vyměnil V. Levora švihovský dvůr za pušperský, který byl majetkem Černínů. Noví majitelé se zavázali, že budou o hrad pečovat, a v následujících letech zde uskutečnili některé opravy. Černínové byli majiteli hradu až do roku 1945, v roce 1946 převzal hrad stát.

Oprava hradu

Převzetí hradu do majetku Československého státu znamenalo novou epochu ve vývoji, směřující k záchraně a rekonstrukci tohoto významného památkového objektu. Hlavní rekonstrukční práce začaly v roce 1949. Jejich smyslem bylo zabezpečit celý objekt, očistit ho od všech pozdějších přístaveb, s výjimkou obytného stavení z roku 1925. V rámci těchto prací byla zejména obnovena původní velká okna odstraněním malých špýcharových okének, obnovena věž Kašperka, která byla též zastřešena. Rozsáhlé rekonstrukční práce byly dokončeny v roce 1954.

Poloha

Hrad leží 9 km severně od Klatov.

Návštěvní doba: v Po je zavřeno
------------------------------------------------
duben            So a Ne **  9 - 12, 13 - 15 hod
květen                       9 - 12, 13 - 16 hod
červen - srpen               9 - 12, 13 - 17 hod
září                         9 - 12, 13 - 16 hod
říjen            So a Ne **  9 - 12, 13 - 15 hod
------------------------------------------------
Délka prohlídky              cca 50 min. 
** objednané skupiny i ve všední dny mimo Po

Vstupné:
--------------------------------------------
Dospělí                              30,- Kč
Děti, důchodci, invalidé             15,- Kč
Děti do 6 let v doprovodu rodičů      zdarma
--------------------------------------------
Příplatek za cizojazyčný výklad      50,- Kč

Adresa:Hrad Švihov
Švihov
340 12
Tel.: 0186 / 693 378

[Domovská stránka CK Retour]