Historie Bavorské Rudy

Do druhé poloviny 18. stol. bylo železnorudské údolí mezi Svarohem, Špičákem a Pancířem na severu a Velkým Javorem, Falkensteinem a Plesnou na jihu politicky jednotné.

Vznik města

Historie začíná v roce 1569, kdy pod českou vrchností byl zřízen bavorskými horníky železný důl s hamernickou dílnou, jejíž majitelé se později podrobili bavorským pánům. Následující spory o hranici vedly k prodeji pozemků hraběti Kryštofu ze Schwarzenbergu. Dědictvím přešel rudský majetek na rod Nothaftů z Wernbergu. Hrabata z Wernbergu byla zakladateli rudského sklářství. V době největšího rozkvětu na konci 19. stol. se zde nacházelo na dvacet sklářských hutí.

Majitelé panství

Během španělské války o následnictví zabralo Bavorskou Rudu rakouské vojsko, ale církevně zůstala závislá na řezenském biskupství v Bavorsku. Stálé územní spory vedly r. 1764 k podepsání bavorsko-rakouské smlouvy, jejímž prostřednictvím byla velká část Rudy vrácena Bavorsku. Tehdy stanovená hranice zůstala v nezměněném stavu dodnes.

Teprve od této doby existují Bavorská a Železná Ruda. Obě ale patřily stejnému majiteli. Tím byli páni z Klenové, kteří obdrželi toto území jako dědictví po Nothaftech.

Rozmach výroby skla

Páni z Klenové prodali obě části Rudy zdejšímu sklářskému mistrovi Janu Jiřímu Hafenbrädlu, který obdržel v r. 1771 bavorský šlechtický titul a v r. 1783 český rytířský stav. Za Hafebrädlů dosáhla výroba skla největšího rozmachu a obyvatelstvo blahobytu. Roku 1835 se dobrovolně vzdali svého majetku ve prospěch Bavorska.

Společné nádraží

Rozmach cestovního ruchu do Bavorské Rudy (stejně jako do Železné) přinesla výstavba železniční tratě Deggendorf - Plzeň a zřízení společného hraničního nádraží v r. 1877. Díky snahám městské rady Bavorské Rudy a poslance spolkového parlamentu Ensta Hinskena se podařilo v roce 1991 prosadit znovuotevření společného nádraží.

[Domovská stránka Bavorské Rudy | Historie dalších měst]