Historie Špičáku

Známé turistické středisko

Špičák je v současné době osada spadající do území spravovaného Městským úřadem Železná Ruda. Dříve byl samostatnou obcí rozšířenou po roce 1945 o území bývalé obce Železná Ruda ves. Díky několika pensionům a hotelům (Prokop, Rixi), které tu vznikly již v létech 1882 až 1910, a hotelům z doby po 1. světové válce, byl Špičák známým turistickým a lyžařským střediskem.

Severské hry

Již v roce 1913 se zde konaly II. severské hry v lyžování (slalom, jízda o jedné holi, akrobatické lyžování). Po skončení 1. světové války pak lyžařské závody s mezinárodní účastí, v nichž na stupních vítězů stanuli čeští vojáci a důstojníci (byly totiž dvě kategorie: mužstva a důstojníků).

Lyžařský klub

V řadách obyvatel Špičáku bylo po roce 1945 dost dobrých lyžařů a sportovců, z nichž někteří se přičinili o založení Lyžařského klubu a Horské záchranné služby na Šumavě (vznikla 16. 7. 1948).

Lyžařský klub Špičák založilo v říjnu 1947 několik nadšenců: předseda - hoteliér Jan Prokop, místopředseda - štábní praporčík Kramář, jednatel - Rudolf Zahrádka, náčelník - Antonín Říha, správce tratí a inventáře - Fliegl. Během měsíce se klub rozrostl na více než 100 členů. Koncem listopadu uspořádal klub pro své členy všech věkových kategorií lyžařský kurs a pro 20 členů kurs brankových rozhodčích při slalomu. Filmy a odborné přednášky byly součástí každé členské schůze, které se konaly jednou za 14 dní. Lyžařský klub Špičák se stal v prosinci 1947 členem Západočeské župy Svazu lyžařů a do jeho výboru byl zvolen i jeho předseda Jan Prokop.

Lyžařský klub Špičák si kromě jiného vytkl i úpravu slalomové trati, označení sjezdové trati a trvalé telefonní spojení tratí na Špičáku. Koncem ledna 1948 klub uspořádal na Špičáku první sportovní podnik: slalom na dráze dlouhé 700 m se 45 brankami a výškovým rozdílem 120 m. Autorem trati byl populární tajemník svazu Krňoul, který ji jako první předjezdec projel velmi dobrým stylem. Závod se stal dostaveníčkem našich nejlepších sjezdařů, kteří přijeli v čele s našimi olympioniky Šponarem, Brechelem, Braunerem, Příhodou, Pittlem atd. Vítězem se stal Brchel. V kategorii mužů II. tř. byl Prokop z LK Špičák třetí a v ženách Škampová z LK Špičák druhá.

Mezižupní utkání

Krátce na to se na Špičáku odbývalo mezižupní utkání Západočeské župy s župou Jihočeskou. Západočeská byla reprezentována 13 závodníky a 1 závodnicí z pošumavských klubů, z nichž LK Špičák byl zastoupen 5 závodníky (Šmídem, Fremlem, Škampou, Richterem a Panznerem). Za LK Špičák závodníci získali celkem 41 bodů a tím výrazně přispěli k vítězství Západočeské župy. Pro slalom vytýčil trať Antonín Říha.

Sokol Špičák

Sjednocení tělovýchovy v roce 1948 změnilo Lyžařský klub Špičák na Sokol Špičák. Lyžařský oddíl jednoty vybudoval na Špičáku další skokanský můstek pro mladé skokany, kterým se zde věnují nejlepší trenéři kraje. V roce 1950 pokračuje Sokol Špičák v organizaci dalších lyžařských závodů. Uzavřením Železné Rudy spolu se Špičákem se veškerá sportovní činnost přesunula do Hojsovy Stráže a Sokol Špičák se rozpadl.

Tělovýchovná jednota

Dne 17. 7. 1959 dochází na Špičáku k informativní schůzce o možnosti založení tělovýchovné jednoty na Špičáku. Okresní výbor ČSTV v Klatovech se pak k žádosti o založení tělocvičné jednoty na Špičáku vyslovil kladně a své dva lyžařské vleky předal nově vzniklé jednotě.

Zlatá lyže Šumavy

Jednota uspořádala 18. 2. 1962 druhý ročník závodu "Zlatá lyže Šumavy" a od března téhož roku začali členové této jednoty sbírat úspěchy na různých lyžařských závodech. V roce 1964 lyžařský oddíl založil nový závod nazvaný "Šumavskými hvozdy" a jeho první ročník se jel 16. 2. 1964 na trati Javorná - Špičák. Pro lyžaře a širokou veřejnost připravil lyžařský oddíl jednoty společně s Horskou službou karneval na lyžích na Vajsově louce. Tak se 8. 3. 1964 zrodila nová tradice trvající s malou přestávkou dodnes.

Paralelní slalom

1. 3. 1969 se na Šumavě jelo poprvé finále IV. ročníku paralelního slalomu, ve kterém zvítězil Vlastimil Maxa. Začátkem ledna 1975 se na okresním přeboru ve sjezdu na Špičáku objevuje v předžácích Vlastimil Maxa ml. a získává 3. místo, aby o rok později stanul v téže kategorii na místě prvním. Později se z Vlastimila Maxy ml. stal vynikající lyžař, který na mistrovství světa v Itálii (Madona di Campiglio) roku 1988 v kombinaci získal třetí místo.

[Domovská stránka Špičáku | Historie dalších měst]