Historie Běšin

Vznik obce

Obec se prvně připomíná roku 1379 jako sídlo rytířů Běšínů z Běšin, kteří zde sídlili do počátku 17. století. Po nich patřily Běšiny Lamingenům z Albenreuthu a po Kocech z Dobrše je od roku 1678 vlastnili Krakovští z Kolovrat a připojili je k panství Týnec.

Historické stavby v obci

Tvrz a renesanční zámek stojící u dvou rybníků v centru obce. Zámek byl později upravován a přeměněn na sýpku. Nad vchodem do 1. poschodí jsou znaky Koců z Dobrše a Nebilovských z Drahobuze.

Kostel sv. Bartoloměje - raně gotický, zrušen již v roce 1788 a potom zbořen. Dnes je navštěvovanou zříceninou vzdálenou od obce 2,5 km na vrchu Bartoloměj.

Kostel Navštívení Panny Marie byl původně zámeckou kaplí, přestavěn v roce 1654. Později se stal farním kostelem. Vyhořel roku 1781. Obraz na hlavním oltáři bývá připisován Karlu Škrétovi (1610 až 1674). Náhrobní kámen z roku 1595 na zdi kostela sem byl přenesen v polovině 19. století z kostela sv. Bartoloměje.

Na hřbitově je památník 42 obětí pochodu smrti z 2. světové války. Byli to vězňové různých národností z koncentračních táborů ve věku od 20 do 40 let.

Řada chalup v obci (čp. 21, 33, 51, 60) byla postavena v rázovitém stylu lidové architektury.

Na návsi stojí tzv. Žižkova lípa s pamětní deskou.

[Domovská stránka Běšin | Historie dalších měst]