Zámek Týnec
Tvrz Týnec
Ves Týnec vznikla před rokem 1227. Patrně na počátku 14. století se stala samostatným statkem.
Tehdy zde vznikla i tvrz, na níž seděli roku 1379 Mikeš starší, Mikeš mladší a Půta a konečně
roku 1400 Jan, který se poprvé psal z Týnce. Jana vystřídal Diviš z Týnce, který se připomíná
v 1étech 1437 a 1446. Někdy po tomto roce byl týnecký statek připojen ke statku
hradu Klenová, tvrz přestala sloužit svému účelu a byla opuštěna.
Když v roce 1554 zadlužený Jiří Harant z Polžic prodával týnecký statek, který koupil roku 1553,
Bořivojovi Rochcovi z Útova, uvádějí se tvrz, dvůr i ves Týnec jako pusté. Ves Týnec s dvorem a
tvrzí byly obnoveny ještě v druhé polovině 16. století. Vilém Albrecht Kolovrat-Krakovský,
nejvyšší hofmistr Království českého, skoupil řadu sousedních statků a ves Týnec s obnovenou tvrzí
se stala středem rozsáhlého panství, k němuž v polovině 17. století náleželo již 16 vesnic.
Kolovratové rozšiřovali panství i nadále, takže o století později k němu náležely již 34 vesnice.
Stavba zámku
V souladu s tímto rozmachem byla i snaha vybudovat v Týnci honosnou rezidenci, kterou rozhodně
stará gotická tvrz, málo renesančně rozšířená při obnově v druhé polovině 16. století, nemohla
být. Proto na jejím místě začal před r. 1721 Maxmilián Kolovrat-Krakovský se stavbou barokního
zámku podle plánů významného plzeňského stavitele J. Augustona. Stavba zámku pokračovala ještě
za Jana Josefa Kolovrata-Krakovského, který držel týnecké panství v letech 1721 až 1766 a byla
dokončena r.1760, patrně podle návrhů J. J. Wircha. V téže době byl kolem zámku založen barokní
park obehnaný vysokou zdi.
Popis zámku
Zámek je rozsáhlá dvoupatrová budova s průčelím o délce 60 m, boční křídla měří 19 m. Ze středu
průčelí vystupuje oválný rizalit, v němž je v prvním patře střední oválný sál. V přízemí se
nachází představěný portik o třech vjezdech, tvořících v patře balkón z prolamovaných zábradlí
(balustrádu), ozdobených sochami Junony a Herkula. Rizalit má sedm okenních os, dělených jónskými
pilastry na pole - každé má po jednom vysokém okně. V 18. století bylo stavebně dokončeno jenom
východní křídlo zámku s jednou větví schodiště, kdežto západní (pravé) křídlo dokončeno nebylo
a tvořilo vlastně jenom zděnou kulisu. Svou monumentálností i formou nad svahem dominuje zámek
celému okolí.
Interiér zámku
Z vnitřní výzdoby zámku zasluhují pozornosti fresky v jedné z místností východního křídla,
jejichž autorem byl František Lemarie. Je to soubor pohledů na jednotlivé dvory týneckého
panství, zachycující některé zajímavé pohledy i na zaniklé tvrze.
Zámecký park
Zatímco vnější podoba zámku se od poloviny 18. století v podstatě nezměnila, prošel zámecký park
změnami. Na sklonku 18. století, za Emanuela Františka Kolovrata-Krakovského, byl proměněn v
rokokový, v první polovině 19. století se postupně měnil v anglický s pozdně empírovým altánem z roku 1845.
Zámek v tomto století
Kolovratové-Krakovští drželi týnecký zámek až do roku 1927, kdy ho Jindřich Kolovrat-Krakovský
prodal pražskému architektovi ing. dr. Jaroslavu Polívkovi. Tento majitel dobudoval západní
(pravý) trakt, uskutečnil v zámku řadu vnitřních úprav, zavedl vodovod a zámek proměnil v exkluzívní
hotel o 45 pokojích pro hosty. Za hospodářské krize byl na zadlužený majetek uvalen konkurs. Zámek
koupila v dražbě v r.1935 Městská spořitelna ve Velvarech a od ní r.1937 Spolek pro péči o sirotky
v Praze, který v zámku zřídil sirotčinec. R. 1951 přešel objekt na evangelickou církev metodistickou
v Praze, která objektu použila jako útulku pro tělesně postižené děti. Roku 1953 se stává zámek
majetkem československého státu. V současné době je majetkem soukromé společnosti.
[Domovská stránka CK Retour |
Lokalizace na mapě]
Copyright © 1996 - 1998,
Retour
Všechna práva vyhrazena.