Historie Kašperských Hor

Vznik a historie města

Kašperské Hory vznikly ve 13. století jako Hory Rejštejnské Horní a Dolní. Již ve 14. století byly bohatým městečkem s doly na zlato, při výnosné stezce z Bavor. Postupně získaly řadu výsad (například povinnost vozků nocovat ve městě, výroční trh) přinášející místním měšťanům pravidelné příjmy. Při rozprodeji panství blízkého Kašperka, koupilo městečko v roce 1584 několik vesnic. Tehdy byly také Rejštejnské Hory povýšeny na královské horní město a po koupi hradu roku 1617 se ujalo jeho nynější jméno. Zlaté doly prosperovaly až do Třicetileté války, od té doby upadaly. Náhradou za ně byly užitky z rozsáhlých lesů, ovšem velmi slabou. Město ve svém vývoji ustrnulo a jeho pozvolný pokles nezastavily ani pokusy o zavedeni sirkařské výroby, ani zřízení státních úřadů v roce 1850. Městský statek měl před 1. světovou válkou rozlohu 5484 ha.

Kašperské Hory na dobové pohlednici Kašperské Hory na pohlednici ze začátku 20. století.

Stopy po dolování

V okolí města a v celém Pootaví jsou sejpy, což jsou pískové kupy a zasypané jámy z dob rýžování a dolování zlata.

Archeologické nálezy

Před rokem 1891 byl nalezen neznámý počet zlatých keltských mincí, jedna z nich byla osminka statéru takzvaného mušlového typu. V roce 1981 byla při hloubení základů pro budovu zdravotnického střediska objevena keramika, pocházející z doby od počátku 14. do 2. poloviny 15. století. Nález obsahoval několik celých nádob a množství zlomkové keramiky.

Budovy ve městě

Z doby největšího rozkvětu města pochází většina dosud zachovalých stavebních památek. Město nebylo nikdy opevněno, mělo však brány, které byly v 19. století zbořeny. Na náměstí je kašna se sousoším.

Renesanční radnice na náměstí byla pro svůj účel upravena roku 1597 ze dvou domů, později byla opatřena třemi barokními štíty s vížkami a hodinami. Na pravém štítu je městský erb, na levém orel s nápisem z roku 1698.

Renesanční radnice - dobová fotografie Dobová fotografie renesanční radnice se třemi barokními štíty.

Děkanský kostel sv. Markéty, původně sv. Linharta, vznikl v 2. polovině 14. stol. Je to gotická stavba, přestavěná roku 1883 po požáru v roce 1863. Tehdy byla postavena zejména nová věž. Kostel vymaloval roku 1898 F. Heiserer, vnitřní zařízení je barokní z počátku 18. století. Patří do něj gotická kamenná křtitelnice, dřevěná soška Panny Marie ze 16. století, náhrobníky ze 16. až 18. století. V monstranci jsou hrudky zlata těženého kdysi v okolí.

Hřbitovní kostel sv. Mikuláše byl postaven v době kolem roku 1330 a je v půdorysu v podstatě shodný s kostelem farním. Stavebně byl upravován v letech 1700 a 1776. Z gotického období se zachovaly fresky v lodi a presbytáři (1332), sedile, portál, sanktuář a několik oken. Dřevěný strop lodi vymaloval roku 1700 V. A. Groff (narozený v roce 1635), jehož dílem je i hlavní oltář. Ostatní zařízení je barokní. Náhrobník je z roku 1347.

Hřbitovní kaple sv. Anny má vnitřní vybaveni z konce 17. a poloviny 18. stol., jinak nemá žádné charakteristické slohové znaky. Freska z roku 1757 je dílem J. Hagera (1726 - 1781).

Poutní kaple Panny Marie Sněžné byla postavena v 1étech 1850 - 1867 v pseudorománském slohu, ze sbírek občanů. Část hlavního oltáře je zbytkem gotické archy z konce 15. století.

Muzeum Šumavy se sbírkami přírodovědnými, lidových umění a řemesel, cenná sbírka skla z okolních, dnes již zaniklých skláren, zvláště secesního skla z Klášterského Mlýna.

[Domovská stránka Kašperských Hor | Historie dalších měst]